Jak se připravit na státnice?

Zatímco text diplomové, či bakalářské práce se dá napsat za několik týdnů (v případě některých „expertů“ i za několik dní), příprava na státnice bývá obtížnější. Není to již o tom, něco napsat, ale o tom, něco se naučit, což nemusí být náročné ani tak časově, jako spíš z hlediska realizovatelnosti – dostat do hlavy obrovské kvantum informací není samozřejmě jednoduché. Konkrétní přístup k učení je u každého jedince individuální – někdo se bifluje vše zpaměti, někomu stačí problematiku „pouze“ pochopit, záleží samozřejmě i na oboru, který je studován.

Pro studenty, kteří se pečlivě připravovali ke každé dílčí zkoušce v jednotlivých ročnících a semestrech, nemusí být státnice tak stresující – vědí obvykle, že okruhy i jednotlivé otázky jsou shrnutím těch nejdůležitějších předmětů, které již v předchozích letech s úspěchem absolvovali a že tedy postačí si jednou naučené informace pouze zopakovat. Ti ostatní, kterých je většina, však zjistí, že přestože se dříve dokázali v průběhu cca týdne připravit na zkoušku z jednoho předmětu, nyní mají pouhý měsíc na to, aby se naučili vše, s čím ve škole přišli do styku za poslední tři, případně i pět let. Ano, obvykle mají studenti jen měsíc volného času na přípravu ke státnicím – do poslední chvíle dodělávají diplomku a na učení čas nezbývá, takže teprve až po jejím odevzdání se mohou vrhnout na učení. Nutno dodat, že většina studentů se i za pouhý měsíc dokáže ke státnicím připravit alespoň natolik, že je s většími, či menšími úspěchy složí (málokomu již záleží na výborné známce, cílem je nepropadnout).

Co tedy lze udělat pro to, aby byly šance na úspěšné složení státnic co nejvyšší? Především se hraje o čas – byť se může zdát kombinace učení ke státnicím a psaní diplomové práce nerealizovatelnou, měli by se o to studenti aspoň pokusit. Třeba se ani „vědomě“ neučit, ale jen tak „zlehka“ si každý den ráno u snídaně a ještě jednou u večeře přečíst 5 otázek – pouze jako knihu, či noviny – se zájmem, soustředěně, ovšem nikoliv s cílem si slovo od slova zapamatovat. Byť se to nezdá, mozek si pamatuje hodně a každá takto lehce pročtená otázka se pak bude daleko lépe a trvaleji držet v paměti, než text, který se student snaží narychlo zapamatovat bez jakékoli předchozí přípravy. Samozřejmým předpokladem tohoto přístupu je, že již má student připravené podklady ke studiu – tedy zpracované státnicové otázky přesně pro tyto účely.

Pro některé studenty může být obtížné rozhodnout, co se vlastně učit. Okruhy bývají formulovány poměrně široce, je tedy nutné se vždy naučit alespoň to nejpodstatnější a o tom ostatním dokázat logicky (a nahlas před komisí) uvažovat - na znalosti všech detailů nebudou profesoři lpět, na nejdůležitějších principech studované látky však ano.

Na závěr pár postřehů:

-je normální, když máte pocit, že nevíte NIC,

-je normální, když máte pocit, že nestíháte NIC,

-je normální, když vám připadá složení státnic NEMOŽNÉ.

Stres a obavy k učení na státnice patří, stejně tak by k nim však měl patřit i odpočinek a relaxace – neberte s sebou vypracované otázky i na toaletu, nechte je doma, když si dovolíte luxus návštěvy koupaliště – žádný člověk není stroj a má-li možnost si odpočinout, lépe a rychleji pak v učení pokračuje.

Mohlo by vás zajímat

• Nejčastější chyby autorů diplomové práce

  22. červenec 2015

  Prvních chyb se studenti při psaní diplomové, či bakalářské práce dopouštějí již v samotném začátku práce – při volbě tématu. V této oblasti se lze dopustit rovnou několika vysloveně začátečnických chyb...

  Celý článek

• Co by měl obsahovat závěr diplomové/bakalářské práce?

  20. duben 2015

  Závěr je v zásadě nejdůležitější kapitolou diplomové, či bakalářské práce a je proto potřeba mu věnovat náležitou pozornost. Studenti jej však obvykle píší v časové tísni těsně před termínem...

  Celý článek